Hromadění a přehnaný úklid: kdy je vztah k úklidu problém?

Představte si voňavou, uklizenou domácnost, kde je vše na svém místě. Jaké pocity to ve vás vyvolává? Podle odborníků by to měl být klid a harmonie. Věříme, že většina z vás to tak má. Jsou i lidé, pro které je takový pořádek nedosažitelný. Na opačném pólu stojí ti, ve kterých jakákoli odchylka od jimi definovaného pořádku, spouští velký stres. Na to, jak úklid souvisí s duševním zdravím, se nyní společně podíváme. 

V článku se dozvíte:

• V čem je úklid prospěšný.
• Jak to vypadá, když má člověk skutečný problém s hromaděním věcí.
• Kdy pořádkumilovnost přerůstá v duševní nemoc.

Proč uklízíme

Shrňme si benefity, které úklid do života přináší. 

Už pro ten pocit

Aby bylo čisto, odpovíte pravděpodobně. Úklid očišťuje nejen domácnost, ale také psychiku. Činnost, která vede k výrazně lepšímu výsledku, než jaký stál na začátku, přináší hluboký pocit uspokojení. A to úklid splňuje všemi deseti. 

Když posbíráte rozházené věci a dáte je na místo. Když setřete prach. Když vyluxujete pohovku od zvířecích chlupů a drobků. Když umyjete nádobí nebo okna. Znáte ten blažený pocit z dobře odvedené práce? 

Domácí fitko

Máte sedavé zaměstnání, doma čeká hladová rodina a další povinnosti, pro které nemáte čas si zacvičit? Dobrá zpráva! Když uklízíte, spalujete kalorie :) 

A víte kolik? Hodnoty berte orientačně, protože do hry vstupuje řada faktorů, jako věk, váha, pohlaví nebo poměr tělesného tuku. A také intenzita s jakou činnost provádíte.

Pro porovnání uvádíme množství kalorií spálených za hodinu činnosti:

A teď srovnatelné sporty:

Pro tabulku jsme čerpali informace z těchto zdrojů: 

Úklid místo fitka: víme, kolik kalorií spálíte uklízením. | Fitness007.cz

Kolik kalorií spálíte při uklízení? (marianne.cz)

6000 kroků změní váš život – nadváha, obezita, deprese, ztráta smyslu života (6000kroku.cz)

Lepší vztahy

Příjemné prostředí ovlivňuje psychiku všech přítomných. Srovnaná a harmonická domácnost nedráždí a neprovokuje k výbuchům emocí. Chaotické okolí, kde oko a mozek nemá kde spočinout a najít trochu klidu, může nevědomě dráždit unavenou mysl a rozněcovat tak domácí konflikty. 

Zkuste najít společný systém pro úklid, do kterého se zapojí celá rodina. Ideálně dobrovolně, protože každý cítí potřebu to mít kolem sebe hezké. Nezapomeňte, že potřeby každého jednotlivce se v tomto směru mohou lišit. Proto bude dost možná těžké vysvětlit svým adolescentním dětem, že jejich míra spokojenosti s úklidem pokoje je o dost nižší, než ta vaše. V tomto případě doporučujeme pokoj dospívajících jednoduše nenavštěvovat :) 

Kdy je úklid nemocí

Vnímání pořádku je silně individuální. Jestli nechat nádobí přes noc ve dřezu, jak často se  myje podlaha, převléká povlečení nebo utírá prach, na to mají v každé domácnosti jiný metr. A je to tak v pořádku, navzdory článkům v lifestylových magazínech, kde si můžete přečíst různá doporučení ohledně frekvence těchto činností. Hlavní je, aby se lidé doma cítili dobře. 

Existují ale skutečné extrémy, o kterých se dá objektivně říct, že jsou patologické. A není v nich dobře nikomu ze zúčastněných. Ačkoli na první pohled vypadají odlišně, mívají stejnou příčinu. Jedná se o hromadění věcí a extrémní péči o čistotu. Oba přístupy mají základ v poruše zvané OCD – obsedantně kompulzivní porucha. 

Obsedantně kompulzivní porucha je úzkostná porucha, která se vyznačuje vtíravými myšlenkami, kterých se pacienti zbavují kompulzivním (nutkavým) chováním.

Sběratelé vs. hromadiči

Lidé sbírají leccos. Každý z nás měl možná v životě sběratelské období. Sbírali jsme pogy, kartičky hokejistů, samolepky do alba nebo céčka. Větší znalci možná kameny, známky nebo mince. Děti sbírají leccos – klacky, kameny nebo listí. Znáte to, když se domů vracíte s batohem plným ‚‚důležitých‘‘ přírodnin? 

I dospělí mají své libůstky. Starožitnosti, keramika, komiksy, mince, ti movitější třeba auta. A co si budeme povídat, taková kvalitní sbírka může být pořádně drahá.

O sběratelích se ale bavit nechceme. Ti, kterých se týká nezdravé hromadění, mají k získaným předmětům jiný postoj. Sběratel se o získanou věc stará, váží si jí a zhodnocuje jí svou sbírku. 

Kdo je hromadič?

Pro naše účely budeme hromadičem nazývat člověka, který sbírá věci patologicky. Jak se to pozná? 

Bere všechno 

Hromadičova ‚‚sbírka‘‘ se neomezuje na předměty jednoho druhu nebo povahy. Sbírá vše, co ‚‚by se mohlo někdy hodit‘‘ nebo jednoduše cokoli bez jasného účelu, jen proto, aby věc měl. Když ji získá, dál se o ni již nestará. 

Nic nevyhodí

Hromadič není schopen věci vytřídit a zbavit se jich, ačkoli mohou být rozbité nebo se jedná dokonce o odpadky. Všechny pro něj představují kus skládačky, která tvoří jeho bezpečný svět. 

Nahromaděné věci brání normálnímu životu 

Jestli jste se při čtení předešlých řádků trochu usmívali a říkali si ‚‚no jo, celej náš děda‘‘, teď to snad přehodnotíte. Většina z nás asi má v okolí někoho, komu se hodí skoro všechno a je škoda to vyhodit, protože co kdyby náhodou. Člověk se skutečnou poruchou ale postupně dojde do fáze, kdy mu nakupené věci začnou překážet v normálním životě. 

Z domu se stane obří neuspořádané doupě, ve kterém se odpadky mísí s jinými věcmi. Byt nebo dům nejde běžně používat. Průchod je možný jen uličkami a je například znemožněná i osobní hygiena. Návštěvy většinou takoví lidé nepřijímají, protože se za svůj domov stydí. Ale ani tak nejsou schopni ho uklidit. A to nejen prakticky, ale především mentálně. 

Nezřídka takový domov začne obtěžovat sousedy. Zápachem, hrozícím nebezpečím požáru, množícími se parazity atd. 

Ve věcech hledají útočiště

Pro hromadiče má jejich majetek a věci velmi silnou hodnotu a považují ho za svou součást. Jejich porucha jim brání podívat se na ně s odstupem, roztřídit je a zvážit jejich funkčnost nebo praktickou hodnotu. K majetku mají emocionální vztah a představuje jejich životní kotvu. Obklopují se jím, aby se cítili lépe, nachází v nich pocit bezpečí. 

Nezřídka si uvědomují, že jejich jednání je iracionální. Úzkost z toho, že o věci přijdou, jim ale nedovolí s tím cokoli dělat. 

Toto jednání může doprovázet i schizofrenii, poruchy příjmu potravy, autismus nebo stařeckou demenci. 

Přistavit kontejner a vyhodit?

Vyklizení prostoru je pro hromadiče extrémní stresová situace. A není to řešení jeho problému.

Je to jako s alkoholikem. Nestačí ho nechat jednou vystřízlivět. Napije se znovu. Patologické hromadění může vycházet z hlubokého traumatu a pro postiženého člověka je vhodná psychologická a psychiatrická pomoc, často za podpory medikace. 

Zajímá vás problematika hromadění hlouběji? Čerpali jsme z článku Patologické shromažďování a PATOLOGICKÉ SHROMAŽĎOVÁNÍ - DVĚ KAZUISTIKY A PŘEHLED LITERATURY. 

Přehnaná čistota

Na opačné straně spektra stojí lidé, kterým naopak navozuje úzkost špína, nepořádek nebo domnělý chaos. Určitě ve svém okolí máte někoho, kdo to podle vás s úklidem přehání. Jestli je pořádkumilovnost dané osoby už duševní poruchou se pozná tak, že když neuklídí podle svého, cítí silnou úzkost. 

Oproti hormadičům se lidé s typem obsedantně kompulzivní poruchy úklidového typu setkávají s vtíravými myšlenkami neustále. Jakmile dokončí generální úklid, na moment se jim uleví, ale za chvíli cítí nutnou potřebu začít znova. 

Přehnané používání úklidových prostředků a sterilní prostředí má paradoxně pro imunitu člověka horší následky, než vystavení se běžným mikroorganismům. 

A nejde jen o úklid samotný. Takové nutkavé chování se projevuje třeba i posedlostí čistotou vlastního těla, kdy si člověk dlouho, pečlivě a klidně i několikrát za hodinu myje ruce. Typický bývá také seznam úkolů, které například musí vykonat v přesném pořadí, než ráno opustí dům a není schopen žádný z nich vynechat ani když ho tlačí čas. 

Člověk, který takto ‚‚chorobně‘‘ uklízí si často uvědomuje, že jeho chování je nesmyslné. A často se za něj stydí a zdráhá vyhledat pomoc. Pokud se k tomu odhodlá, spočívá léčba obsedantně kompulzivní poruchy v léčbě psychofarmaky spolu s terapeutickou prací. 

O obsedantně kompulzivní poruše a tím, jak s ní žít a léčit ji, pojednává například článek Co je to obsedantně kompulzivní porucha a jak s ní naložit?

Nepanikařte

Každý z nás má někdy doma trochu ‚‚bordel‘‘. Nepořádek, ať už pro vás znamená to slovo cokoli, je normální stav, když vám chybí čas nebo síla ho uklidit. Někdy jste pracovně či jinak vytížení, onemocníte nebo přijdou jiné záležitosti, které dostanou přednost před úklidem. Znak zdravého člověka je ten, že se s nepořádkem vypořádá, jakmile k tomu nastane příhodná chvíle a nermoutí ho nahromaděné věci odklidit. Naopak se dostaví dobrý pocit z dobře odvedené práce.

A také občas všichni chceme mít naklizeno lépe, než obvykle. Třeba když má přijít tchýně nebo se blíží Vánoce. Kvůli takové potřebě taky nemusíte hned googlit nejbližšího psychiatra. Nicméně je možná dobré se zamyslet, proč vás zrovna ta daná situace nutí k úklidu, který dost možná nikdo neocení 🙂

Dnešním tématem jsme vás nechtěli v žádném případě vyděsit. Chtěli jsme poukázat na potíže, které někteří lidé řeší. A jestli jste se v něčem z toho poznali, přejeme vám sílu, abyste vyhledali pomoc. Není to ostuda. Tak, jako stůně tělo, může stonat i duše, a ne vše člověk zvládne sám.